DavvisámegilliiRovmaane. Prosa

Čakčat 2018 vuittii Rauni Manninen Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašumi iežas vuosttas románain ”Áhčči min”, mii lea nai vuosttas girji maid son lea almmuhan sámegillii. Son láve addit rávvága ahte ii gánnet beroštit vaikko orru ahte ii máhte. Lea Simma lea e-boastta bokte jearahallan bálkkašuvvon girječálli gii lea vástidan ruovttustis Ohcejogas. 

TEAKSTA: LEA SIMMA GOVVA: J MANNINEN

Manin háliidit čállit dán romána?

– Mánnán ja nuorran gárten guorahallat olu áššiid ja muhtimin dat eai lean oba nu suohttasatge. Go rávásmuvven de orrugođii ahte daid sáhtášii vehá boltut ja ordnestallat vuohkkaseabbon. Nuppádassii háliidin muitalit viidáseappot olbmuide makkár fámut ja árvvut sáhttet gávdnot olbmuin, geat eai leat nu hirbmadit rámiiduvvon eallináiggisteaset.

Mot lea du mátki čállimii leamaš ja leago čállin álot geasuhan du?

– Čállin gal lea álo geasuhan mu go orru ahte fitnen jurdagiid buorebut olggos čáli go hála. Sámegillii čállin leige juo áibbas nuppelágán hástalus. Ledjen mátta-Suomas golbmalot jagi nu ahte ii lean vejolaš dahje áigi hárjehallat sámegiela čállima. Muhtimin ribahin máinnašit vielljaide ja oappáide iežan beaiveniegu; ahte háliidan čállit áhči ja min olbmuid birra. In dainna ahte guhtege mis livččii beakkán ja stuorra daguid dahkan. Dainna in eisege. Eambbo dat jurdda boltasii gažaldahkan ahte makkáraš fámuid mii leat dieđekeahttá árben áhčis ja eatnis. Jáhkán ahte goitge eambbo go maid mii ieža gáddit ja eambbo go maid “buorre váhnemiin” árbe. Buorrevuohtahan lea seamma máŋgganálat ášši go ráhkisvuohta. Das dat vulggii.

Min olbmot jearragohte ain muhtimin ahte mo dat lea? Jogo don leat álggahan? Ja muhtin skábmabeaivve mun álggahin; hárjehallat vuos bustávaid. Das gal manne velá holddet áiggit ovdalgo niegadaddagohten girjji birra.

Dál leat várra máŋgasat du agis geat eai leat oahppan čállit sámegillii ja geain leat olu muitalusat dološ áiggis maid háliidivčče juogadit earáiguin. Leatgo dus rávvagat sidjiide geat niegadit čálligoahtit sámegillii? 

– Mun lean dadjan muhtimin ahte ii gánnet beroštit vaikko orru ahte ii máhte. Go han bardigoahtá bustávaid maŋŋálagaid. Buohkat eai oalleláhkái dohkket dien rávvága ja ádden hui bures. Mun ieš lean álggahan nie, muhto mus leamaš nu buorre dilli ahte ledje vielljat ja oappát geat lohke, divvo ja gillejedje velá čilget manin ii galgga čállit č muhto c ja nu ain. Ja oahpahedje maid guldalit mo mii bustávaid čuodjá bealljái. Dás lea velá guhkes mátki dasa ahte čállosa sáhttá fállat olggobeale olbmuid divvunláhkái. Dá leage mu mielas deháleamos ášši, ahte leat gielladárkkisteaddjit. Das ii lean boahtit mihkkige juos livččen ieš galgat fitnet čállosiiddán deaddilanláhkái. Ja velá dan ge maŋŋá go girje-ávdnasa ledje dárkilastán giellačeahpit, Iđut barggai ovttas muinna maŋimuš giellačorgema.

Iđut lágádus mii lea almmuhan girjji gohčoda du duostilis čállin. Maid dasa dajat, ja leago duostilvuohta dehálaš iešvuohta čállis?

– In ane iežan hirbmat duostilin, muhto duostilvuođa sáhttá geahččat, nugo olu earáge áššiid, máŋgga dásis. Imaštallen isidasan ahte mo dat Iđut namuha mu duostilis čállin, eaihan Áhčči Min girjjis leat olmmošgoddimat eai furrošeamit eaige eará rohcošeamit mat nu hirbmadit geasuhit dán áiggáš lohkkiid. Mu isidis lei dalán spivka: ”Don ledjet nu duostil ahte dustet guođđit daid eret girjjis”.

Várra mii fertet áddet duostilvuohtan maiddái olbmuid dovdduid govvideame. Dathan lea dovddus ášši ahte girječálli coggá eanáš iežas jurdagiid girjji olbmuid oaivái. Seamma várra geavvá girječálli dovdamušaide.

Illá jáhkán ahte duostilvuohta iešalddes lea dehálaš. Leat nu olu fáddát maid birra olbmot čállet ja lea olu fáttain gitta mo daid birra heive buoremusat čállit.

Makkár iešvuođat vel leat dehálaččat čállinbarggus?

– Juogalágan njuovžilis jurddašanvuohki gal várra veahkeha olu. Fuomášin ies moanaid gerddiid ahte lean darvánan dihtolágán dadjanvugiide dahje dihtolágán cealkagiidda, nu ahte lohkki sáhttá dolkat. Dalle lea buorre juos sáhttá gávdnat áššái áibbas ođđa oli gosa spiehkastit. Jáhkán ahte gierdavašvuohta lea maid hui dehálaš aŋkke dalle go áššit eai ovdán miela mielde. Gillilvuohta oaidnit, haksit, gullat mii birrasis dáhpáhuvvá. Juoganu lágán sáhkkiivuohta dahje diehtoángirvuohta maid adno ahte gille skurbat ah skurbat lasi dieđuid, juos dieđut eai leat dastán gávdnamis.

Girji lea muhtinláhkái dego árbedieđu oahppogirji go das leat nu olu sánit ja čilgehusat buot dain bargguin. Leigo dus jurdda seailluhit daid máhtuid ja dieđuid boahttevaš buolvvaide dainna girjjiin?

– Eanáš bargguid maid birra lean čállán, lean ieš bargan. Fuomášin go ledjen máddin man johtilit áššit vajálduvvet juos dat eai leat juohkebeaivválaš anus. Bođii njuolgga ahkit buotlágan stávrráid, čulkomiid, márfumiid ja nu ain. Dihten ahte mun čálán daid birra, muhto máŋgga sajes easkka čállima áigge šearasmii dat ahte mo bárgidan bargguid eará máidnasiidda nu ahte eai báze buođu áššin dolkadahttit lohkki.

Leago čállin rievdadan du?

– Mun jáhkán ahte lea, vaikko ahkige rievdada. Orru ahte lean dál árpmolut alccesan ja go olmmoš lea alcces árpmolaš de lea vejolaš leat earáide ge árpmolaš. Lean maiddái dego livččen gállán ođđasit ja vuđoleabbo daid obbasiid maid lean nuorran muovlan hui heittot áddejumiin. Orru ahte dál geahčan iežan, ruovttu olbmuid ja birrasiid dego olggobeale čalmmiin. Nu ahte velá vehá buorebut oainnán sirret dan mii dán ilmmis lea dehálaš ja mii dakkár masa ii gánnit ruosadit.

Don leat lohkan ahte “Adno váimmu bovdejupmi go čállá”. Sáhtášitgo čilget eambbo dan birra?

– Go eallimis leamas vásáhusat mat lea čuohcán garrasit váibmui ja de boahtá dárbu boltut daid dovdduid vaikkoba čállimiin de váibmuhan dat lea mii bovde čállit ja dalle ferte čállit.